Vzdělávání, krize a eurofondy

25. ledna 2009 v 21:34 | Jay |  Politika
Každý se dnes vyjadřuje ke krizi ekonomiky, já tedy nemůžu zůstat pozadu...


NERV dnes oznámil, že by bylo vhodné posílit investice do výzkumu, vzdělání a infrastruktury.Sláva! Souhlasím hlavně s tím vzděláváním a výzkumem. Faktem ovšem je, že věty o vzdělanosti jako prioritě slyšíme dennodenně. Vize a návody, jak a co podporovat jsou poměrně známé a existují i státy, kde se můžeme učit (obligátní Finsko). Samotné kroky pro jejich zavedení jsou zatím spíše nesmělé. S Bílou knihou terciárního vzdělávání se ale začíná blýskat na lepší časy, snad tento dokument projde a bude následován i zákonem.

A co ty eurofondy?

Jako jeden z mnoha poměrně mladých lidí v této republice pracuji s evropskými fondy a mám na starosti právě investice do vzdělávání. Když ale člověk zjišťuje, jak vypadá velké množství projektů, realizovaných za tyto peníze, může mít pocit marnosti. Může za to systém rozdělování prostředků - výzvy pro předkládání žádostí o peníze totiž nejsou vůbec cílené - máme k dispozici tolik peněz a nevíme co s nimi. Proto je nakonec vyhazujeme na všechno, co se namane.

Výsledkem je například velké množství projektů, jejichž obsahem je další vzdělávání pedagogů a které realizují neziskovky. Naprostá většina z nich obsahuje nějaký ten e-learning za stovky tisíc až miliony korun. Nejenže se jedná o přemrštěné částky, samotný obsah takového vzdělávání je "o ničem" a učitelé nemají velký zájem.

Problém je, že tady okolo fondů vzniknul takový trh neziskovek, kde pracují zkušení lidé, kteří dokáží napsat kvalitní projektovou žádost, která proklouzne hodnocením a jejíž dopad je diskutabilní, pokud není vyloženě nulový. Základní a střední školy ostrouhají, protože tam projekty píšou učitelé ve svém volném čase - a v konkurenci neobstojí (na vysokých školách to už naštěstí začíná klapat).

Výsledkem takovéto politiky je skutečnost, kdy tady máme stovky neziskovek, které se zabývají vzděláváním, ale škol se to víceméně nedotkne, protože finance se roplynou v administrativě, různých zbytečných portálech a e-learningových aplikacích a výplatách zaměstnanců neziskovek.

Čerpáme! Ale na co?

V programovém období 2007 - 2013 máme k dispozici cca 60 miliard korun na vzdělávání, ale tyto prostředky nám protékají mezi prsty. A protékají proto, že si to sami přejeme - klademe obrovský důraz na to, aby se vyčerpaly, ale nezajímá nás na co.

Takový balík, kdyby se zacílil, by totiž mohl přinést zásadní změny do školství. Výzvy pro předkládání projekových žádostí obsahují všechny aktivity, které si snad můžeme představit, ve výslekdu nula od nuly pojde. Pokud by byla vůle odstřihnout "projekty pro projekty" a umožnit samotným školám si více na peníze šáhnout, bylo by to za pár let poznat.

Grantové projekty jsou určeny na řešení dílčích problémů, nechť je tedy tím dílčím problémem vysoká nebo základní škola, učiliště nebo gymnázium. Každý aspoň trochu kompetentní ředitel, obklopený aspoň trochu kompetentním týmem pedagogů ví, co jejich škole chybí a co udělat pro úspěch absolventů na trhu práce.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fondys fondys | Web | 15. května 2009 v 12:51 | Reagovat

njn, podobná situácia je aj na Slovensku... :/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama